Seznámení

Maminka a Tatínek:
Pojďte dál a nestyďte se,
teď jste naši hosti.
Žádný strach, že je vás hodně,
místa máme dosti.

Posaďte se, nebo nám snad
chcete vynést spaní?

Maminka:
Tohle je pan Pohoda,
já Pohodová paní.

Jistěže tu nebydlíme
v našem domku sami.
Máme ještě děti, které
bydlí tady s námi.

Pů:
Já jsem Pů

Pá:
a já jsem Pá,
řeknem to pár slovy:

Pů:
My jsme děti děsně príma,
zkrátka Pohodovi.

Tatínek:
Že je domek trošku malý,
jaképak s tím stesky.
Hlavně že je doma teplo,
útulno a hezky.

Kraťas:
Útulno a hezky?
To jsou třesky plesky!
Jen počkejte, milý pane,
uvidíte, co se stane,
když je u vás v domácnosti
záškodníček plný zlosti.
Těžko doma dobře má se,
Kdo natrefí na Kraťase!

Když nejde proud

Tatínek:
Když nejde proud,
když nejde elektrika,
pak je to jak se říká
úplně totálně naprosto v háji.

Jakpak s tím hnout?
Opravdu zle se žije,
když chybí energie,
šťastně se usmívá každý kdo má ji.

Elektřina přece svítí, hraje, smaží, vaří.
Kde je doma elektřina, tam se dobře daří.
Tam, kde není, tam se úsměv rychle ztrácí z tváře,
nezbývá, než kvapem volat pana opraváře.

Opravář:
Copak, pane, co se stalo?
Copak se vám porouchalo?

Tatínek:
Bez proudu jsme v celém domě.

Opravář:
Dobře, že jste poslal pro mě.

Tatínek:
Není uzel na vedení?

Opravář:
Kdepak, pane, v tom to není.

Tatínek:
Není hlavní přívod zničen?

Opravář:
Mrkneme se na jističe.

Kraťas:
Možná že jsem dneska prohrál, dali jste mi lekci.
Jenže já to jen tak nevzdám, zmizet ještě nechci.
Jen si dejte pozor! Já se brzo vrátím zase.
Jenom horko těžko dá se vyzrát na Kraťase!

Instalatérská

Maminka:
Situace už je vážná,
voda teče jenom vlažná.
Někdo to pokazil,
někdo to splet,
vždyť teče z kohoutku voda jak led.

S rozkoší se každý koupá,
jen když z vody pára stoupá.
Řekněte, kdo by však
koupal se rád,
když z vody ve vaně čiší jen chlad?

Instalatér snad to spraví,
na závady je ten pravý.
S písničkou všechno hned
lépe se daří.
Díra se zalepí, trubky se svaří.

Opravář:
Co se stalo, co se stalo?

Maminka:
Voda stupňů má jen málo.
Třeba je to vodní kámen?

Opravář:
Však s tím něco uděláme.

Maminka:
Podívejte, milý pane,
nejsou trubky pomíchané?

Opravář:
Nebojte se, to se poddá,
poteče zas teplá voda.

Kraťas:
Tak jsem dostal zase na frak, to je vážně k zlosti.
Nebojte se, však já chystám další mrzutosti.
Ukážu vám svoje kousky v celé jejich kráse.
Jenom horko těžko dá se vyzrát na Kraťase!

Když je doma teplíčko

Maminka:
Podívej, za okny první sníh padá.

Pá:
Na bílé závěje dívám se ráda.
Sněhová přikrývka na zem se snesla,
Tatínek sedá si do svého křesla.

Tatínek:
To se to v teplíčku u kamen hoví.
Není nic lepšího – každý vám poví.

Co když ale kamna zhasnou? Když je doma zima?
Když se třeseš pod peřinou, když tě trápí rýma?
Když ti zuby drkotají, když ti mrznou líce?
Když je skoro lepší dát si postel do lednice.

Opravář:
Co se stalo, co se děje?

Tatínek:
Topení jen málo hřeje.

Maminka:
Neucpaly komín saze?
Popraskaly trubky mrazem?

Tatínek:
Proč se z kamen jenom dýme?

Opravář:
Nebojte se, zatopíme!
Papír, třísky, uhlí k tomu…
Vyženeme zimu z domu.

Kraťas:
To jste se mnou zatočili, teď je se mnou ámen.
Končím s vámi, stěhuju se, už se nesetkáme.
Jak se zdá, tak žádné místo nezbylo tu pro mě.
Takže sbohem, já jdu škodit zase v jiném domě.
Někdo jiný zcela jistě o mě postará se...
Jenom vám se podařilo vyzrát na Kraťase!