Óda na pórek

Je fuk, jestli jsi Dáša, nebo snad Lenka
Široká, nebo zas naopak tenká
Z ulice holka, či noblesní dáma
Vdaná, či vdova, či úplně sama
Ať chodíš v hadrech, či zdobí tě norek
Přiznej to, drahá:
Ty miluješ pórek!

ref.
Na pórek se táhne fronta, táhne se až na náměstí
Ženy ze všech koutů dneska přišly zkusit svoje štěstí
Nervózně tu přešlapují, modlí se tu každé ráno
Že až na ně přijde řada, snad nebude vyprodáno

Je fuk, jestli všední den, nebo snad svátek
Na jazyk musíš dát alespoň plátek
Alespoň kousíček, lísteček pouhý
Jinak se zblázníš z té strašlivé touhy
Voní tak sladce jak z šampusu korek
Přiznej to drahá:
Ty miluješ pórek!

Ať je jaro nebo léto, podzim nebo zima
to mě vůbec nezajímá
Ať je tma jak v ranci, nebo slunce třeba svítí
pórek, ten se nepřejí ti

Je fuk, jestli silná, či slabá jsi žena
Zda krev a mlíko, či bledá jak stěna
Blondýna, bruneta, zrzka, či s pleší
Ze zámku, z chatrče, či bez přístřeší
Přidej se k nám, tohle bezva je spolek
Přiznej to drahá:
Ty miluješ pórek!

Tripotex

Já dělala mu matraci
Ach, Bože, každou chvíli
Je jedno, co měl na práci
Já dělala mu matraci
A cítila, jak sílí
Ta vlna vzdoru kdesi tam,
Kde srdce mé se chvěje
Tu spatřila jsem v temnotách
Svou cestu z beznaděje

ref.
Když drtil mě v náručí svém
Když nutil mi zas ten svůj "sex"
Jak zázrakem se v ruce mé
Objevil nůž
Objevil nůž
Nůž ... TRIPOTEX!

Každý ví, že týraná žena je vždycky v právu
Tak bez výčitek svědomí já uřízla mu hlavu
A stejně tak by provedla to jistě každá druhá
Jen varování musím dát – že jde to pěkně ztuha

Já dělala mu matraci
Kdy řek' si, ach, já kráva
Však teď se karta obrací
Já dělal mu matraci
A teď mu sbohem dávám
Teď řezem čistým oddělím
Minulost plnou smůly
Až na kost já ji okrájím
A kosti zlámu v půli

ref.
Když drtil mě v náručí svém
Když nutil mi zas ten svůj "sex"
Jak zázrakem se v ruce mé
Objevil nůž
Objevil nůž
Nůž ... TRIPOTEX!

Když dozněl křik, když byl už klid, když bylo náhle ticho
Tak bez výčitek svědomí já párala mu břicho
A stejně tak by provedla to jistě každá jiná
Jen varování musím dát – že je to pěkná dřina

Modré oči

Měl oči modré jako len
Tak modré jako obloha
Já řekla si jen:
Proboha!
Toho musím mít!

Proč červenám se, ztrácím dech?
Co mi to říká: Všeho nech?
Proč chvěju se a ztrácím klid?
To musí láska být!

Proč srdce buší jako píst?
Proč nechci spát a nechci jíst?
Tam kam jde on, chci taky jít
To musí láska být!

ref.
Kdo z vás to ví, kdo poví
Proč svět je jako nový?
Proč víc teď slunce září?
Proč necítím už stáří?

Proč tančím jako zamlada?
Proč líp mi sedí náhrada?
Proč v očích mám ten zvláštní třpyt?
To musí láska být!

Láska je posvátná

Láska je posvátná, láska je svatá
Lásku si nekoupíš za hrnec zlata
Nejdřív je láska, jak je dobrým zvykem
A až pak přiklopí rakev se víkem

Říkám vám to zas a znova:
Chcete-li být jednou vdova
Musíte přece být nejdříve vdané
To ovšem bez lásky sotva se stane
Láska je jedna ze základních potřeb
Nejdřív je láska – a až potom pohřeb!

Láska je čistá – cit naprosto ryzí
Záhadně rodí se, záhadně mizí
Nevadí, když na ni dlouho se čeká
Hlavně, že manžel je tuhý jak veka

To vám, holky, každý poví:
Chcete-li být jednou vdovy
Musíte přece být nejdříve vdané
To ovšem bez lásky sotva se stane
Láska je jedna ze základních potřeb
Nejdřív je láska – a až potom pohřeb!

Láska, ta pokaždé proběhnout musí
Každý si nejméně jednou ji zkusí
Nejdřív jak hrdličky musí se vrkat
Aby pak manžel moh' natáhnout brka

Neříkám věc vůbec novou:
Chcete-li být jednou vdovou
Musíte přece být nejdříve vdané
To ovšem bez lásky sotva se stane
Láska je jedna ze základních potřeb
Nejdřív je láska – a až potom pohřeb!

Svět je šílenej

Svět je díra
V který věčně schází vzduch
Vždyť víš...
Žádná víra
Nespasí tě, žádnej Bůh
Vždyť už to víš...

ref.
Svět je chlívek – bordel šílenej
Jo svět je hajzl, kterej spláchnout nejde – špína, smrad a hnus!
Jen klídek – nebuď zděšenej
Do týhle díry ještě dost se vejde – no jen si to zkus

Svět jsou necky
V kterejch pámbu skládá hnůj
Vždyť víš...
Nesobecky
Radím – zmizni stůj co stůj
Vždyť už to víš...

No tak táhni, seber se a běž!
Jenomže cestu z pekla – já bych řekla – stejně nenajdeš

Tu cestu
To asi sotva
Hříchy ty táhnou
Jako kotva
Ty tě stáhnou rovnou dolů
Budeme tu navždy spolu
Utopení v rokenrolu – HEJ!

ref.
Svět je chlívek – bordel šílenej
Jo svět je hajzl, kterej spláchnout nejde – špína, smrad a hnus!
Jen klídek – nebuď zděšenej
Do týhle díry ještě dost se vejde – no jen si to zkus

Hříchy ty tě stáhnou dolů
Budeme tu navždy spolu
Utopení v rokenrolu
Bluéééhááá!

Slunce v nás

Když slunce v nás
Po dlouhé zimě opět pálí
Všechno jde snáz
Sundáme čepice a šály
Když v duši tulipány klíčí
Jak cukr v čaji rychle taje sníh
Ty tulipány s petrklíči
Vykouzlí na tváři nám sníh
Šťastný smích

Když slunce v nás
Po dlouhé zimě opět pálí
Mám šťastný pocit neustálý
Chce se mi tančit, chci se smát
Zas růžové jsou ideály
Snad přijde někdo kdo zas bude chtít mě líbat

Když slunce v nás
Po dlouhé zimě opět pálí
Ten tam je mráz
Sněhuláci se rozkutálí
Když jaro v očích opět září
Já radost ze života zase mám
Obracím stránky v kalendáři
Nikdo už nesmí zůstat sám
Zůstat sám

Zas je tu čas
Kdy slunce bude prudce hřát
To slunce v nás